Písničkář Záviš zazpíval v Těšnovicích

Písničkář Milan Smrčka(59) alias Záviš objíždí pravidelně Českou republiku se svou kytarou a jeho kalendář akcí bývá po celý rok vskutku nabitý. Ve vlaku sedí údajně skoro denně, neboť vystupuje často i čtyřikrát do týdne. V sobotu 20.února se podařilo jej přizvat i do Těšnovic, kde v místní Hospůdce na Hotelu odehrál plnohodnotný koncert pro své příznivce.

Závišova tvorba se může zdát leckomu kontroverzní, neboť ve svých textech často nechodí pro peprné výrazy daleko. Při bližším setkání ale člověk pozná, že tento vysoký muž není v běžném životě žádný hulvát, ale prostý poklidný chlapík, který jen na svých koncertech rád baví lidi a jak sám říká, jeho tvorbu musí lidé brát především s nutnou dávkou nadhledu a s humorem. "Texty píšu prostě ze života a je jasné, že to člověk musí občas nějak připepřit, aby to lidi bavilo a rozesmálo. To je totiž ten hlavní důvod, proč to dělám, aby se lidi bavili", sděluje před koncertem Záviš. Mezi jeho fanoušky patří i takové osobnosti jako Karel Gott či Jaroslav Uhlíř, pravidelně vystupuje např. s kapelou Visací zámek nebo Třemi sestrami. Od zpěváka kapely Buty si kdysi vysloužil přezdívku "Kníže pornofolku" a tento titul se ujal natolik, že se k Závišovu jménu píše dodnes. V Kroměříži Záviš vystupoval naposled v lednu na Sladech a spoustu fanoušků jeho "pornofolku" přilákal i nyní do těšnovické hospody, kde je pro jeho koncert připraveno zase trochu jiné, komornější prostředí. Ovšem i sem tento písničkář skvěle zapadá a pokud hraje pro fanoušky, kteří sice sedí u stolu, ale mají neustálý přísun piva od výčepu, strhne se po chvíli v lokále ta pravá bujará atmosféra a v závěru koncertu už Závišovy písně davově zpívají snad všichni přítomní. Koneckonců po hospodách jeho kariéra kdysi začínala, a i když je dnes schopen vyprodávat kluby, nebrání se ani hraní v takovýchto menších prostorách. V publiku sedí především mladí lidé, ale objevuje se zde i pár jeho vrstevníků, kteří se dobře baví. Kostra jeho koncertu je založena převážně na veselých písních s jadrným textem, ovšem dokáže zahrát i balady se zvláštní smutnou poetikou, za které by se nemuseli stydět ani jeho slavnější kolegové folkaři a rozdováděné publikum se při nich zase na chvilku zklidní.

Stejně tak je to i v jeho básních, neboť Záviš není jen folkovým zpěvákem, ale i básníkem, jenž má na kontě už několik vydaných knih. Z té nejnovější předčítá během pauzy uprostřed koncertu a i když jsou to mnohdy jen krátké veršíky, které ho napadají převážně při cestování ve vlaku, máji v sobě tolik ironie a humoru, že dokážou lidi hlasitě rozesmát. Spousta jeho knih tak jde o pauze na dračku a umělec do nich ještě každému zájemci ochotně vepisuje osobní věnování. Záviš je při koncertu bezprostřední, dokáže vtipně reagovat na dění v publiku i na nově příchozí, rád zahraje někomu od stolu i jeho oblíbenou skladbu na přání. Na kytaru při tom hraje se skvělou technikou. Největší hity si však nechává na závěr, kdy už je i publikum v té nejlepší náladě a tak ho jen těžko chce nechat odejít a žádá přídavek. Záviš však musí být nekompromisní a balí kytaru do futrálu. Čeká ho totiž ten večer ještě další koncert v Uherském Hradišti a pořadatelé tamního koncertu už nervózně postávají u baru, aby si mohli tohoto vytíženého písničkáře odvézt na svoji akci.

Se Závišem jsem měl možnost si před koncertem popovídat, a tak rozhovor a více informací o životě tohoto umělce si budete moci přečíst příští úterý (8.března) v Týdeníku Kroměřížska.