Zábavu na Kamínka Kempu 2019 nepřekazil ani sobotní déšť
Tradiční srpnový hudebně zábavný festival uprostřed chřibských lesů, který byl dříve znám jako slavnosti piva letos zásadně pozměnil image a proběhl pod novým názvem Kamínka Kemp 2019. Větší důraz se zde už kladl převážně na muziku a line-up tvořily kvalitní a lety prověřené české i slovenské rockové kapely. Pivní slavnosti zůstaly už jen podtitulem festivalu, ovšem o bohatý výběr z mnoha druhů piv ani o oblíbené pivní soutěže návštěvníci nepřišli.
Festival nabral nový směr už před třemi lety, kdy došlo k výměně pořadatele a inovace byly znatelné kromě názvu i letos. Z nynější organizace je cítit snaha přizpůsobit festival moderním trendům a přizpůsobit jej spíše možná mladšímu publiku, které samozřejmě tvoří většinovou část návštěvnosti takovýchto akcí. Nechyběly proto doplňkové služby jako barber shop, tetování air brush, fotostěna či ledková brána u vstupu do festivalové open air "hospody", ve které byla i obrazovka s promítáním aktuálního dění na podiu. Zřízen byl i speciální kemp nedaleko od areálu, kde měli nocležníci připraven dostatečný komfort a nechyběla zde i mobilní prodejna potravin. Pamětníci jistě vzpomínají na doby, kdy se stanovalo přímo v areálu a po tmě se zakopávalo o stany. Tuhle situaci už na Kamínce nezažijete a přímo v areálu už není během festivalu stanování povoleno. Jsou na to samozřejmě rozdílné názory. Někdo tento krok kvituje s tím, že je v areálu díky tomu více místa a lepší pohyb, pro jiné se vytratilo právě to kouzlo pivních slavností, kdy se stanovalo přímo v místě a člověku to připomínalo takový spontánní stanový tábor, kdy mohl vylézt přímo ze stanu na svou oblíbenou kapelu a po větší ochutnávce pivních speciálů do něj pak v klidu zalézt, aniž by se cestou k němu ztratil v přilehlém lese :-)
Z většiny názorů pamětníků lze tak vyčíst, že se odsud jaksi už vytratil právě ten pověstný duch Kamínky a festival je hozený jakoby více do "komerčna". Postrádají i přímý kontakt s kapelami, které dříve přespávaly v přilehlých srubech, nyní už do areálu prakticky nezavítají a k dispozici jsou fanouškům jen na omezeně trvajících autogramiádách.
Ti, kdož ovšem předchozí ročníky nezažili, mohou být nejspíš spokojeni. Letos už nový organizátoři vychytali nějaké ty mouchy a výhodou je především areál Kamínky jako takový, který je situovaný v krásném prostředí. Nový návštěvníci se tu proto cítí spokojeni, ovšem na staré známé tváře už zde moc nenarazíte. I co se návštěvnosti týče, hodnoceno jen optickým pohledem, byla trochu nižší, než obvykle. Přeci jen festivalů už je na jeden region poměrně dost a některé kapely už v okolí během krátké doby hrály, tudíž si lidé vybírají. Nebyl to ovšem žádný průšvih a na hlavní hvězdy bylo pod podiem plno. Druhým rokem už je zde navíc zakázán veškerý pohyb novinářů v backstage včetně focení před podiem, což je podle mě pro pořadatele trochu kontraproduktivní, ale nezbývá, než to respektovat. Letos jsem si tedy akci po dlouhé době užil z pohledu běžného diváka.
K hlavním tahákům pátečního programu patřily kapely Alkehol a Harlej, které měly prostor před podiem nejhustěji obsazen svými fanoušky. Druhá jmenovaná hrála na Kamínce vůbec poprvé v historii a ačkoliv po ní zde fanoušci volali už mnoho let, dočkali se až letos. Diváky ovšem bavil mimo jiných i Fleret nebo Krucipüsk, jehož to byla taktéž první návštěva na Kamínce a oproti červencovému Dřevorockfestu, měli zase trochu pozměněný playlist, což se mi líbí, poněvadž aspoň nejsou koncerty na letních festivalech od jedné kapely jeden jak druhý, jak to u mnohých bývá.
O půlnoci uzavírala svůj set i oblíbená Vypsaná fixa. Zhruba v polovině jejich koncertu však nastal nepochopitelný odliv velké části publika a před podiem už zústali jen ti nejskalnější vytrvalci. Asi už se všem chtělo moc spát. Nepříjde mi totiž, že by Fixa svým vystoupením nějak nudila. V přídavcích zazněla dokonce i ochutnávka z chystané desky v podobě singlu Krabička, k níž kapela natočila už i velmi povedený klip.
Sobotu jsme navštívili až v podvečer, kdy na podiu hrála kapela Limetall. Borce jsem viděl letos už asi počtvrté a musím říct, že se mi jejich tvorba zamlouvá čím dál víc. Už se totálně oprostili od Citronu, jedou si svou linii, zní to tvrdě a energicky a má to koule. Pomohla jim nová tvorba, muzikanti jsou to zkušení a ostřílení a je to znát. Bohužel právě ve chvíli jejich koncertu se na Kamínku začaly snášet první kapky deště, který sice nebyl nijak silný, ale vytrvalý a s drobnými pauzami trval po celý sobotní večer. Kdo ovšem chtěl, tomu zábavu nezkazil a pařil na své oblíbené kapely i přes nepřízeň počasí.
O to lepší pak možná byla atmosféra v publiku, kde pařili skalní fandové a nejvíc to bylo znát snad při koncertu kapely Mňága a Žďorp. Ta předvedla asi nejlepší vystoupení z celého zdejšího víkendového maratonu a nepotřebovala k tomu ani žádné přídavné vizuální efekty či kostýmy a vystačila si jen s písničkami, které zahřály mnoho promoklých lidí pod podiem. Pánové s civilním projevem tam zkrátka nasekali hit za hitem a bylo to skvělé. Pro Mňágu to byla taktéž premiéra na Kamínce a nutno říct, že velmi úspěšná. Valašskou kapelu naopak mohlo těšit, že si ji publikum vyžádalo na konci asi třikrát nazpět, což bylo možné i díky tomu, že následující hardrocková Doga měla zpoždění na cestě, neboť ještě hrála na Létofestu. Naštěstí stačila Doga nazvučit velmi rychle a stihla tak své vystoupení v termínu, ale asi to musela být pro kluky nepříjemná honička. Nicméně koncert odehráli se ctí, i když během něj pršelo asi nejvíce.
Na kom byla únava z přejíždění však nejvíce znát, byli až následující Horkýže Slíže. Vystoupení absolutně bez energie a nějakého nového nápadu a ačkoliv mají v repertoáru taktéž velmi silné kusy, tak tentokrát to bylo odehrané jaksi bez šťávy. Mám pocit, že ta kapela má už svá nejelpší léta za sebou a pamatuju od nich daleko punkovější koncerty. Moc tomu ani neprospěla změna, kdy se Kuko vzdal basy a chopil se už jen mikrofonu. Jeho vystupování mi teď totiž příjde hodně jako jen nějaká póza a dřív to mělo vtip a takový ten punkový náboj. Za poslední dvě sezony se mi líbili snad jen loni na Dřevorockfestu a je fakt, že to němeli dvoják. Jestli je vyčerpává přejíždění nebo alkohol během něj nevím, ale na samostatný jejich koncert bych v současnosti asi už nešel a je mi líto, že to musím napsat, protože jsem je míval opravdu rád.
Spousta zde vystupujících kapel měla dvojáky, buď odněkud přijížděla nebo zase někam odjížděla. Mnoho z nich už se dnes honí jen za kšeftem a pokud je to druhý nebo někdy dokonce i třetí koncert během dne, tak to ostřílení fanoušci poznají. Trmácet se v horkých dnech v dodávkách není holt žádný med a na muzikantech to přeci jen něco zanechá. Výkon na podiu to pak poznamená. Doba je holt ale taková, festivalů jsou mraky a požadavky promotérů stále přicházejí, takže proč toho nevyužít. Dokud budou lidi na festivaly chodit, bude dobře. Muzikanti jezdí totiž za svou prací tam, kde se ostatní lidé baví.
Fotky postupně přidávány také na facebooku musicreport.cz
