Dřevorockfest 2018 byl našlapaný zvučnými jmény
Třináctý ročník dřevohostického festivalu s příznačným názvem Dřevorockfest byl asi tím nejnabitějším v jeho dosavadní historii. Určitě to bylo dáno znamenitým hudebním programem festivalu, který čítal spoustu zvučných jmen, ať už to byly kapely Harlej, Traktor, Horkýže slíže, Rybičky 48 či další skvělé party, které od začátku až do konce festivalu nedaly většině diváků vydechnout. Díky tomu bylo pak nabito i v hledišti, kam letos dorazila údajně rekordní návštěva přes čtyři tisíce lidí. My jsme na tento festival zavítali vůbec poprvé a byli jsme příjemně překvapeni tím, jak se dá jednodenní festival uspořádat s takto našlápnutým line-upem, přičemž by většina vystupujících na kterémkoli z menších festivalů mohla dělat headlinera. Tady byli headlinery prakticky všichni! Na úvod sice vystoupily o něco méně známější party Neřeš a Hanz´s Fuckers, které jsme bohužel ještě nezastihli na podiu, ale dle ohlasů z publika se obzvlášťe druhá z jmenovaných velmi líbila. "Hanzovy fuckery" jsme měli možnost vidět loni na Kamínce a tam mě vcelku zaujali. Nedávno tahle parta vydala nové a nutno říct velmi povedené EP Naživu a z původně sólového projektu se stala plnohodnotná kapela, která by ráda ještě někam prorazila. Našlápnuto na to jistě má a věřím, že o ní ještě uslyšíme.
My jsme dorazili do areálu dřvohostického zámku, kde se celá akce konala, přesně v čase, kdy na podiu začínala hrát legendární metalová kapela Vitacit. Člověk by si řekl, že tahle kapela snad už ani nehraje, když už před několika lety ukončila svou činnost, nicméně do téhle party, kterou prošli takoví muzikanti jako Miloš DoDo Doležal něbo Láďa Křížek se vrátil i frontman Dan Horyna, který se při koncertech střídá ještě s druhým zpěvákem Fanym Stehlíkem a šlape jim to stále skvěle. Obvzlášť Horyna pak předváděl neskutečnou show a i přesto, že si dříve prošel drogovou závislostí a již není nejmladší, dokázal si koncert perfektně užít a strhnout diváky svým pohybem tak, jak to nedokážou mnohdy ani jeho mladší kolegové. Publikum si pak mohlo zavzpomínat na legendární pecky jako Sybila, Já chci se ptát těch králů, Loď apod.
Následovala další česká legendární skupina, která letos již slaví kulatých 40 let na scéně. Tou byla známá pražská parta s názvem Žlutý pes v čele s oblíbeným frontmanem Ondřejem Hejmou a s mnoha radiovými hity na kontě. I ty samozřejmě nemohly chybět během jejich koncertu a namátkově lze vzpomenout na pecky jako Sametová, Modrá (je dobrá), či Náruživá atd. Parta nestárnoucích rockerů si koncert spolu s publikem hezky užívala a vnesla do areálu kus pohodové letní nálady a mírného zklidnění před nadcházejícími nářezy. Tuhle kapelu jsem viděl živě hrát snad vůbec poprvé a přiznám se, že jsem o ní už strašně dlouho neslyšel a nevěděl jsem, zda vůbec ještě vystupují. Nebylo totiž o ní nikde slyšet, na žádných festivalových plakátech vidět nebyla a až nyní jakoby v rámci čtyřicátého výročí zase začíná zvyšovat koncertní aktivitu. Je každopádně fajn, že Žlutý pes ještě hraje a může stále dělat radost svým fanouškům.
Skoro na domácí půdě se zde mohla cítit kapela Traktor z nedalekých Hranic, která zde také měla asi největší základnu fanoušků a při jejich vystoupení byl areál narvaný téměř k prasknutí. Kam se člověk od podia podíval, bylo plno a Traktor zde opět potvrdil, na jakém vzestupu se kapela momentálně nachází. Muzikanti si tuhle pozornost samozřejmě užívají a na podiu jsou sebevědomější. Obzvláště jejich zpěvák Martin Kapek je frontmanem na svém místě a dokáže publikum strhnout nejen bezchybným zpěvem, ale i sympatickým vystupováním. Lidé skvěle reagují na každou jejich písničku, přestože Kapek oznámil, že ty největší hitovky si tentokrát pošetří, aby se neohrály, což je taktéž sympatické, protože člověk pořád nemusí slyšet to samé. Na nejvtěší pecky a také na spoustu novinek nejspíš dojde na jarním turné k nové desce, kdy Traktor plánuje dobývat už i velké sportovní haly a pokud jim zájem publika vydrží a nová deska bude mít úspěch, myslím, že nebudou mít problém s jejich zaplněním.
Zájem byl samozřejmě i o slovenské Horkýže Slíže. Přestože se mi na nedávných záhlinických Slavnostech piva nezdáli nějak moc ve formě, tady jakoby si napravili trošku reputaci a opět už to mělo nějaký ten "drajv". Skupina se možná už nadobro sehrála s mladou českou basistkou Verčou a pohyb na podiu už byl také živější. Volné ruce má teď už i Kuko, který se může nadobro věnovat zpěvu a dělat show. Zda je tato spolupráce trvalá, či dočasná jsme zkoušeli zjistit v rozhovorou právě s novou dívčí tváří v kapele a brzy jej shlédnete ve videoreportu zde na našem webu.
V punkrockových rytmech se pokračovalo i s další kapelou Rybičky 48. Ta přivezla do Dřevohostic nadupanou pyrotechnickou show, kde nechyběly světlice, proudy jisker ani vysoké plameny a po stránce vizuální by asi neměli toho večera konkurenci. Rybičky sem jezdí celkem často a jsou zde oblíbenou kapelou, což dokazoval stále neřídnoucí dav před podiem, i když se tváře v prvních řadách poněkud omladily. Kapela je přeci jen více oblíbená u mladších generací a cílí na ně nejen svými videoklipy. Dokáže však zaujmout i zbytek publika, protože hraje melodické a úderné popěvky, které si člověk snadno zapamatuje a brzy i oblíbí. Popularita Rybiček se taktéž stále zvyšuje a uvidíme, čeho se ještě od téhle stále mladé kapely v budoucnu dočkáme.
Večer pokračoval ve velkém stylu s oblíbenou kapelou Harlej, která se rovněž stále těší velkému zájmu a po vydání zdařilého alba Hodný holky zlý kluky chtěj jakoby zažila ještě jakýsi restart k lepšímu. Ačkoliv už to není srovnatelné s dobou, kdy kapele vládl hlas Vládi Šafránka, právě tímhle albem jakoby dali už definitivně zapomenout na staré stesky fanoušků a jedou dál v nové éře skupiny, ve které se daří. Kapela nastoupila i na trend celkem častého natáčení moderně vzhlížejícíh klipů, podobně jako předchozí Rybičky 48, se kterými i úzce spolupracují, co se týče textů apod. a právě i velká sledovanost na Youtube jim přináší úspěch. Kapelník Tonda Rauer a jeho parťáci se zkrátka snaží nezaspat dobu a to je dobře. Ze soudobých hitů už dokáže Harlej poskládat celý festivalový set a ze Šafránkovy éry se v něm objevují už jen ty největší pecky. Ani na ty však nelze zapomínat a je dobře, že nad nimi kapela neláme hůl. Jinak to byl koncert perfektní a bylo vidět, že samotná kapela si jej spolu s publikem skvěle užívá. Na závěr se na podiu strhnul i malý mejdan, když při hitovce Svařák vylezli na podium i kytaristi Rybiček 48 a odehráli tuhle pecku místo domovských členů kapely, kteří si ji užili s volnýma rukama. Přesně takováto uvolněná atmosféra by měla na festivalech panovat a už dlouho jsem právě podobné momenty neviděl, kdy by si spřátelené kapely společně na podiu zahostovaly. Přitom dříve to bývávalo celkem časté. Naštěstí se ale ještě pár takových najde a pak to vždy přispěje k dobré atmosféře na festivalu a je na co vzpomínat.
O závěr festivalu se už někdy kolem půl druhé ranní postarala svérázná brněnská parta Morčata na útěku, která to i v takto pokročilý čas dokázala slušně rozproudit se svými převážně vtipně otextovanými covery a spoustu lidí včetně svých přihlížejích kolegů z branže dokázala pobavit.
Naši první zastávku na Dřevorockfestu tedy zdá se hodnotit pozitivně. Pořadatelé si na sebe jistě naložili velké břemeno, kdy pozvali spoustu kvalitních kapel a z toho pramenila i možná až nečekaně vysoká návštěva. Přispělo k tomu i krásné letní počasí, které původně vypadalo na tropy, ale nakonec se lehce zatáhlo a teplota byla příjemná pro všechny. Kapacitně už byl ale areál na hranici. Pokud organizátoři budou chtít pokračovat v nastolené vysoké laťce, bude asi třeba pár věcí změnit. Areál se asi díky budově zámku nepřifoukne a o jiném místě se nejspíš neuvažuje. Lidé v publiku si stěžovali na nedostatečný výhled ze zadních řad na nízké podium, které je zde pevně postavené a v tomto případě by snad pomohla alespoň velkoplošná obrazovka. Fronty u stánku na pivo a jídlo byly taktéž dlouhé, ovšem to lze do příště určitě vychytat. Festival tady má svoji tradici a kapely sem jezdí rády. Je určitě obdivuhodné, že se jich podařilo dojednat tolik pro tento ročník v jeden den. Možná by pak i nebylo od věci udělat festival dvoudenní, na druhou starnu proč vyplňovat vatou dva dny a po večerech pak pouštět hlavní hvězdy, když od začátku až do konce můžeme během jednoho dne sledovat a užívat si kvalitu. Ta se tady sešla slušná a za nás palec nahoru.
FOTOGALERIE Z DŘEVOROCKFESTU ZDE!!! ...anebo na Facebooku, kde budou přidávány alba po jednotlivých kapelách.
